Jdi na obsah Jdi na menu
 


Oppdrag Lysefjorden-Ryfylkeheiene I. „Nilsebu“

15.6. ST

Odjezd do hor je nejistý, ráno v 7 mi píše kluk, s kterým tam mám jet, že je nemocný a že mám čekat nejspíš na další, až se mi ozvou. Tak spím dál, dokud mi někdo nevolá okolo 11, že tedy mám jet. Tak se rychle pakuji, sedám na bus a o půl dvanácté jsem v centru. Nějaké přípravy, jedeme nakupovat ložní prádlo na postele do chat. Tam se projevuji, jako že umím počítat do 20, zatímco Leif, s kterým jsem tam byla, napočítal jenom 19 kusů, tak ho na to, sice až po odchodu z obchodu upozorňuji-PŘÍŠTĚ DŘÍV!!!! Chvíli ještě čekám, než se tedy skutečně vyjíždí. U Algardu nakládáme na přívěs ze skladu zásoby jídla do chat a cestou do Lysebotn, kde budeme spát první noc, se zastavujeme v restauraci, která nevím, jak se jmenuje, ale je tam nějaká fontánka s rotující koulí. Jedeme dvě auta za sebou, já s Leifem a máme naprosto naložené auto, v druhém autě jede další starší pán. Po dobrém jídle pokračujeme dál v cestě přes Sinnes, kde jsme byli lyžovat. Dále ještě zastavujeme na jedné z chat STF, poblíž odbočky na Lysebotn a také nabíráme benzín na jedné z místních horských benzinek (fjellet tankestelle-něco takového vysloveně s názvem jako mountain petrol station). Další zastávka je u cesty, kde to je pěšky 20 minut na jednu z dalších chat, tak se jdeme projít. Pak už jen cesta do Lysebotn a klesání po serpentinách (údajně jich je 38) dolů do Lysebotn. Tam na mě čeká práce mytí oken (nejdřív si trochu stěžuji v duchu, co to zase dělám za práci, a že to už je naposledy, ale komu se taky poštěstí umývat okna v Lysebotn s výhledem na Kjerag, vodopád a tak?). Dostáváme dobrou svačinu, takže o jídlo je postaráno. Ještě dostáváme v závěru práce (v závěru pomáhám dokončit s pány malování dřevěného zahradního nábytku) sklenici vína, takže jsem nakonec spokojená J. I dnes lítá pár letců šílenců paraglidistů z útesů na Kjerag dolů do kempu v Lysebotn. A večeře v 11 hodin a naprostý luxus, prostřený stůl, kuře, mňam. Přijíždí ještě pár dalších lidí-Stein a další kluk ze STF. Tedy dobrá večeře s vínem a tak- prostě spokojenost. Vlastní ložnice se sprchou, takže se sprchuji a jdu spát.


16.6. ČT

Ráno se budím po osmé hodině, snídaně je v 9, „švédský stůl“. Odjíždí se něco po 10. Jede se dál do hor, kde se čeká na vrtulník, kde jsou plné pytle se dřevem a my jenom chystáme další s jídlem a dalšími věcmi na transport vrtulníkem do chat. Vrtulník přilétá po 12.hodině, tak do něj nasedáme, 4 lidi plus 2 piloti a vznášíme se vzhůru. 2 lidi vystupují u jedné z chat, já se Steinem u Melands Gronehei, kde jsem původně měla být. Tam svlékám povlečení z peřin a polštářů a matrací, odnáším lehčí věci do chaty (zásoby jídla a dalších věcí). A pak stelu  postele čistými novými povlečeními. Po 3.hodině pro nás zase letí vrtulník, tak letíme zpět na místo, kde nás nabral-u přehrady. Mám možnost zůstat v horách až do neděle a i když se v neděli koná výlet na Kjerag, tak píšu Rachel, která ten výlet organizuje, že nepojedu a stejně si myslím, že výlet zruší, protože předpověď na neděli nevypadala zrovna příznivě. Takže tedy zůstávám v horách. Přistáváme s vrtulníkem u přehrady, loučím se s ostatními a jeden z Norů na mě čeká, aby mě odvezl lodí na chatu Nilsebu u jezera. Já jsem opět spokojená, že mohu konečně jet na lodi. Na chatu přijíždíme ve 4 hodiny, vybírám si pokoj pro sebe, ve kterém je trochu zima, a jdu ještě pokračovat v práci-oškrabávat poničený nátěr oken a okolo nich. V 7 hodin večer práci zapícháváme, jdeme rozhodit sítě do jezera, trochu se snažím pádlovat, ale nejde mi to. Údajně mám levou ruku silnější, než pravou. Jdeme si uvařit jídlo-Bakalava, či co, nějaká ryba s bramborem v rajčatové omáčce z konzervy, protože nemám s sebou vlastní jídlo. Večer přichází 2 mladí turisté z Dánska. Spát jdu v 11 hodin. Nemám s sebou věci na převlečení (na to jsem nějak nemyslela a ani nebylo místo v batohu), takže spím jenom v tričku, ale v noci je i ve spacáku trochu chladněji. Přesto se mi spí dobře a zdá se mi sen o ulovených rybách do sítě. Splní se mi tedy můj sen, jak se říká?

 

 

17.6. PÁ

Ráno vstávám v 9 hodin. Chvíli trvá, než jdeme pro ryby. Njord ošetřuje tomu jednomu Dánovi puchýře na patách, dává na ně takové cosi, něco jako náplast na paty (trochu zírám, jak je ten Nor ochotný J ) Pak jedem lodí pro ty ryby (prší, takže se mi nechce trénovat pádlování J) a nakonec vytahujeme 7 ryb, z toho jednu malou, která je ještě živá, pouštíme znovu do vody. Pro mě to je velký zážitek a i když prší, tak mi to nevadí, mám přece pláštěnku. Na „brunch“ si tedy děláme smažené ryby (horské pstruhy). Obalujeme je v mouce, v které je už zamíchaná sůl a pepř. Po tomto dobrém jídle po 11.hodině ve 12 hodin pokračuji v práci. Nejdřív venku zase škrábáním oken a pak natíráním částí oken v chaloupce, kde je kadibudka, protože venku dost prší. No je to celkem zážitek takový pobyt v horách. Co dál. Pak jdu zase něco škrábat okolo oken a zamést podlahu. Njorl či jak se ten pán, s kterým tam jsem, jmenuje, jede zavést loď, aby mohli i ostatní připlout k chatě na lodi a přivézt zásoby jídla. Jakmile tedy odchází, tak já odcházím s velkou potřebou na WC a po WC se jdu umýt do jezera poblíž vodopádu mezi dva kameny. Navíc ještě přijeli i lidi z vedlejší soukromé chaloupky, ale ti mě naštěstí nevidí. Njor se vrací po 7 hodině. Nějak brzo, mně říkal, že nedorazí do 8, ale naštěstí venku přestalo pršet. V 8 jsem už unavená, tak končím s prací a v 9 hodin postupně přijíždí dalších 8 lidí. Celkem je nás tedy 10. Připravuje se večeře a já jdu spát po 11.hodině, tentokrát oblečená ve všem, co mám na sobě, s sebou.

 

18.6. SO

Ráno v 8 hodin, bohatá snídaně, švédský stůl, paráda. Pak práce, natírání, natírání, všichni něco dělají, počasí je pěkné. Sice jsem trochu ospalá či unavená, ale zvládám. Pauzičky na svačinu jsou celkem často. Po 5.hodině mě už Njorl propouští, tak se jdu projít do hor, přes most u druhého vodopádu, jedné chaloupky a vzhůru dál k oblakům. I když jsem unavená, tak cestu zvládám, trochu se zotavuji rozhledy a prostě si to užívám. Vracím se před 9.hodinou, jdu si dát koupel do jezera, tentokrát celá kromě vlasů, protože jsem rozehřátá z chůze a trochu zpocená. Pak na mě čeká večeře-jehněčí s bramborem a zeleninou. Zkrátka pohodička. Spát jdu po 11. Je stále světlo. A počasí se vyvedlo.

19.6. NE

Ráno se budím před 9. A pak zase snídaně podobná té předchozí. Dneska se už moc nepracuje, jenom uklidit chaloupku a já chci jít pěšky k autům, než se zase vést lodičkou, tak nakonec jdeme 4 a vyrážíme před 11. Cesta nám trvá skoro 3 hodiny a moc se mi líbí. Jsem ráda, že zase turistikuji.  Před 2.hodinou odjíždíme od přehrady. Njorl s 2 nory autem, zbytek jedeme dodávkou pro 9 lidí a ještě se zastavujeme u vyhlídkové restaurace nad Lysebotn, odkud se chodí na Kjerag. Návrat do Stavangeru po 5.hodině odpoledne. Odvoz až do kampusu. Pracovní výlet to byl nádherný.